pátek 29. listopadu 2013

Věř na štěstí úsměvu!

Už jsou to skoro dva týdny kdy se mi během pár dní událo toliko věcí, že jsem ani nechtěla věřit že se to děje mně.

V neděli večer jsem se svalila na židli a snažila se zpracovat praktikum do školy, když tu mi blikla zpráva od známého ze školy, jestli nechci jít v úterý do tančírny. Nerozmýšlela jsem se dlouho. Přestože jsem pořádně tančila naposledy v tanečních a párkrát na táboře a jsem přesvědčená o tom, že jsem nemehlo, tak jsem souhlasila. Bude aspoň sranda.

neděle 3. listopadu 2013

Jak se CHRÓÚST?! zase prochechtal TMOU.

Konečně jsem nemusela vstávat brzy ráno! Jaký skvělý pocit na rozdíl od minulých let, kdy jsem nebydlela v Brně a moc nestíhala začátek TMOU v pěkném čase. Dokonce až v 15:00, tedy 2 hodiny před začátkem, jsem se balila, dělala toasty a snažila se vecpat do malého batohu všechny věci a navíc velkou deku. Doteď se divím, že se mi to zdařilo.


Cestou do centra jsem si uvědomila chybějící jelení lůj a tak jsem ještě pádila do drogerie. Fronta jak na jahody od 12 měsíčků, já protočené oči v sloup, a každá paní přede mnou vytaženou kartičku na slevy. Nebýt jedné slečny co jel vlak, tak by se druhá pokladna neotevřela. Hurá, jsem volná.
Do Denisových sadů pod Petrovem jsem dorazila v pěkném čase nato, abych s týmem ukořistila krásné vyvýšené místo u obelisku. Pozdravili jsme se s přáteli z Prvotní zlo, Voy-a-ger, Lišky ve vaně, IQTQ,
VHRS a mnohými dalšími. Všimli jsme si taky podivně oblepených lidí v altánku a začali opisovat písmenka. Člověk nikdy neví, naco se budou hodit.

Pokračování článku po rozkliknutí